AIDS

aids-3.gif - kopie
Acquired immunodeficiency syndrome – angl. syndrom získané imunodeficience. Onemocnění způsobené retrovirem HIV, který napadá buňky nezbytné ke správné imunitní odpovědi některé bílé krvinky – CD 4 lymfocyty, makrofágy, ale i buňky v nervovém systému a jiné.

AIDS

Charakteristickým nálezem je hluboké rozrušení obranného imunitního systému. Onemocnění vyvolává humánní imunodefícientní virus (HIV), který patří mezi retroviry. Byl identifikován v roce 1984.

Virus napadá speciálně T-lymfocyty (T4-helper) jejichž počet postupně klesá. S poklesem jejich počtu se pacient dostává do imunosuprese. Nejsou napadeny jen T4-lymfocyty, ale jsou rozrušovány i monocyty, makrofágy, Langerhansovy buňky a některé buňky CNS. B-lymfocyty jsou ovlivňovány nepřímo, se snížením počtu T-lymfocytů se narušuje rovnováha, nastává dysbalance, která dává podklad pro vznik malignit.

Přenos infekce se realizuje tělními tekutinami: krví, spermatem, mozkomíšním mokem.

Nejčastější přenos je při pohlavním styku nebo parenterálním kontaktu s krví nemocného, nyní již vzácněji krevní transfuzí či podáním derivátů plaz¬my.

Rizikové skupiny tvoří:

  • homosexuálové,
  • bisexuálové,
  • příjemci krevních derivátů a krve,
  • děti matek HIV+,
  • promiskuitní osoby,
  • sexuální partneři rizikových osob,
  • výjimečně příjemci transplantovaných orgánů.

Epidemiologie

Předpokládá se, že počátkem 3. tisíciletí bude na světě přes 40 milionů HIV pozitivních osob, skutečné číslo asi bude daleko vyšší. Nejvíce nových případů narůstá v Asii (Thajsko, Indie), v USA dochází k mírnému poklesu nových případů. V ČR je doposud malý počet podchycených případů, v roce 1995 to bylo 240, ale v roce 1998 již 392. Obecně narůstá počet HIV pozitivních jedinců mezi heterosexuály a ženami. Nejvyšší výskyt je mezi 20-49 roky.

Stadia onemocnění

Ne všichni pacienti procházejí všemi stadii stejně, u řady pacientů se zjišťuje až stadium rozvinuté choroby - AIDS:

Stadium akutní se objevuje za několik týdnů až měsíců od primoinfektu. Provází ho únava, bolesti kloubů, teploty a pocení, průjmy, faryngitidy, lymfadenopatie,

Stadium ARC (AIDS related complex) - nastupuje po období latence, které je asymptomatické, ale pacient je infekční. Charakterizuje ho:

  • úbytek na váze,
  • febrilie,
  • lymfonodopatie,
  • kandidóza,
  • herpetické stomatitidy,
  • další oportunní infekce,
  • vlasatá leukoplakie.

Laboratorně se zjišťuje pokles T4 lymfocytů pod 400 na mm3, poměr mezi T4 : T8 klesá pod 0,9.

AIDS je choroba s plně vyvinutými příznaky uvedenými výše, k nimž ještě přibývají další. Pacienti jsou již smrtelně ohroženi oportunnimi infekcemi v případech, kdy došlo k poklesu T-lymfocytů (T4) pod hodnotu 200 na mm3.

Orální manifestace AIDS: Asi 95 % pacientů s AIDS má orální symptomatologii a případně postižený i parodont.

Vlasatá leukoplakie

Vlasatá leukoplakie (hairy leukoplakia) se považovala za typický projev HIV infekce v dutině ústní. Jde o belavé kolmo dělené plochy na hraně jazyka. Nověji bylo zjištěno, že vyvolávajícím činitelem této leukoplakie je EB virus; nelze ji tedy ztotožňovat s HIV infekcí.

Kandidóza

Kandidózy jsou časté. Objevují se s poklesající obranyschopností spojenou se snížením počtu T4-lymfocytů. V 85-95 % se pomnoží Candida albicans. Jde o nejčastější infekci u HIV+ pacientů. Kandidózy v těchto případech jsou velmi úporné s výraznou tendencí recidivovat. Časté jsou formy pseudomembranózní a erytematózní, hyperplastické jsou naopak vzácné. Frekventní je nález anguli infectiosi.

Vředy

Atypické vředy se zpomalením hojením. Herpetické infekce a recidivující afty jsou nálezem asi u 10 % nemocných. Protože se vyvíjejí v imunodeficitním prostředí, mají jiný průběh i obraz. Leze jsou podstatně větší, ztrácejí charakteristický vzhled vlivem sekundární infekce a podstatně déle se hojí -měsíc i více. Recidivy jsou časté. Proto se hovoří o atypických vředech.

Vedle uvedených afekcí se vyskytují enterokokové vředy s vyvolávajícími činiteli Escherichia colli, Klebsiela pneumonie a dalšími. Vzhledem k imunodeficienci hrozí rozsáhlý rozpad. Také cytomegalovirus vyvolává pomalu se hojící vředy.

Parodont a HIV

Postižení parodontu. HIV gingivitida má 2 formy: erytematózní a ulcerózní. Erytematózní HIV gingivitida je obvykle difuzní, postihuje buď marginální, nebo i připojenou gingivu. Jak již pojmenování naznačuje, jde o červenavý lem na gingivě, který velmi málo reaguje na konvenční léčbu. Tento stav je předstupněm HIV parodontitidy. Ulcerózní HIV gingivitida je poměrně častá. V současnosti je běžná ulcerózní gingivitida poměrně vzácná, proto je třeba při nálezu ulcerací na gingivě vyloučit možnost HIV ulcerózní gingivitidy. HIV parodontitida je charakterizována nálezem ulcerací, nekróz a rychlou progresí spojenou s rozpadem parodontu. Časté jsou sekvestrace alveolární kosti. Toto postižení se v dutině ústní vyvíjí asi 10-11 let od primoinfekce. HIV parodontitda postihuje asi 6 % nemocných. Je vázána na těžký stupeň imunodeficience vyvolaný poklesem T4 lymfocytů.

Kaposiho sarkom je vzácné onemocnění, které se častěji vyskytuje u imunodefícientních jedinců, tedy i u AIDS. V dutině ústní se lokalizuje na patře a gingivě. Vytváří uzlovité útvary, jindy makuly. Barvaje červenava, modrá až hnědá. V počátku jsou podobné např. hemangiomům. Kaposiho sarkom velice rychle roste a metastázuje.

Nehodgkinovské lymfomy jsou dalším závažným onemocněním provázející HIV pacienty.

Léčba AIDS

Léčba základního onemocnění není dosud vyřešena. Zkoušejí se antivirové preparáty, vakcinace a chemoprotektiva s dosud neuspokojivými výsledky. Léčbu řídí specialista, většinou infekcionista.

Orální kandióza se léčí podáním Clotrimazolu, Ketoconazolu, Fluconazolu. Užívají se preparáty jak pro lokální podání, tak i pro celkové. Recidivy jsou časté, efekt léčby je větší u počátečních fází choroby.

HIV gingivitida i parodontitida se léčí stejným způsobem jako plakem podmíněná gingivitida a parodontitida. Je třeba ale co největší pečlivost ze strany pacienta i ošetřujícího. Léčbu vždy doplňujeme používáním lokálních dezinficiencií (chlorhexudin) a celkově během iniciální terapie pacienta zajistíme antibiotiky (Metronidazol, TTC, Ampicilin či jiné preparáty). V případech sekvestrace alveolární kosti je nutno sekvestry odstranit.

Nespecifické atypické vředy virového původu jsou indikací pro acyklovir nebo ganciclovir. Vředy aftózní se léčí kortikoidovými preparáty, bakteriální celkově podanými antibiotiky (Metronidazol, Ampicilin).

U Kaposiho sarkomu a nehodgkinovských lymfomů se uplatňuje protinádorová léčba.

Poslat známému
  
  

Přidat nový komentář



Email