Ankylóza čelistního kloubu

ankyloza-celistniho-kloubu.jpg - kopie
Ankylózou nazýváme srůst dolní čelisti s kostí spánkovou, které může být vazivové (ankylosis fibrosa), nebo kostní (ankylosis ossea) a obojí může být částečné, nebo úplné. Ke spojení dochází mezi kloubní hlavicí a kloubní jamkou, mnohdy i mezi větví dolní čelisti a jařmovým obloukem.

Příčiny ankylózy

K ankylóze (synonymum ztuhnutí čelistního kloubu, ankylosis articuli temporomandibularis) vedou nejčastěji hnisavé záněty kloubu - po infekčních chorobách, při sepsi a při hnisavých zánětech středouší; úrazy - porodní trauma kleštěmi, zhmoždění periartikulárních tkání, subkondylické zlomeniny. Vyskytují se ankylózy, u kterých není příčina známá. Omezenou pohyblivost kloubu nacházíme někdy při chronické artritidě a může ji způsobit i patologický proces mimo kloub (jizevnaté srůsty měkkých tkání po úrazech, záněty, myosilis ossificans apod.).

Příznaky ankylózy

Dominantním znakem je nehybnost dolní čelisti. Je-li ankylóza částečná, existují značně omezené pohyby ve směru vertikálním. Při úplné ankylóze je určitá nepatrná pohyblivost zachována ve směru horizontálním nebo šikmém.

U ankylózy, která vznikla v dětství, je patrný zpomalený a omezený vývoj postižené poloviny dolní čelisti, větev i tělo čelisti zůstávají zkrácené, svírají spolu pravý úhel a při jeho dolním okraji se vytváří ostruha. Brada nemocného je zakrnělá, uchyluje se buď k postižené straně, nebo symetricky zapadá při oboustranném postižení kloubu, horní čelist s nosem pak nápadně vystupují dopředu, obličej má charakteristický výraz - ptačí profil či profil rejska. Celkový vývoj dítěte je opožděn důsledkem omezené výživy, stav chrupu je vzhledem k naprosté nečinnosti špatný - kariézní, komprese v příslušném kvadrantu, dochází ke gingivitidám a hromadění zubního kamene.

RTG vyšetřením (důležité je také tomografické vyšetření kloubu) se zjistí rozsah ankylózy, částečná přítomnost kloubní štěrbiny je dobrým vodítkem při artroplastice.

Léčba ankylózy

Spočívá v resekci kostního spojení a provedení artroplastiky (do neoformované kloubní štěrbiny se vkládají různé materiály buď přirozeného původu - tuk, chrupavka, sval, fascie, nebo syntetické - pryskyřičné destičky, silikon apod.), aby se zabránilo recidivě. Ortodontickou léčbou se upravují porušené mezičelistní vztahy, deformity obličeje způsobené mikrogenií se korigují osteoplastickými operacemi na horní či dolní čelisti. Nezbytnou součástí léčby je i rehabilitační cvičení, zaměřené především na včasné pasivní i aktivní otvírání úst, podporuj e se fyzikální léčbou.

Poslat známému
  
  

Přidat nový komentář



Email