Candidosis

candidosis.jpg - kopie

Candidosis

(synonyma candidiasis, kandidóza, moučnivka, soor) Candidosis je poměrně časté onemocnění vyvolané přemnoženou mykotickou infekcí. Nejčastěji je identifikována Candida albicans. Onemocnění postihuje vedle kůže také sliznici dutiny ústní, trávicího traktu, genitálu. Smrtelné může být postižení vnitřních orgánů nebo kandidová sepse.

Kandida je běžným saprofytem dutiny ústní, její pozitivní nález se udává asi u 50 % vyšetřených. Jde ale jen o ojedinělé výskyty, nikoliv masivní nálezy. Candida albicans se pěstuje na kyselých půdách, např. na kukuřičném agaru. S klinickými formami kandidóz se setkáváme:

  • při acidotickém metabolizmu, který provází dekompenzovaný diabetes mellitus, nádorová onemocnění, těžké kachexie, AIDS, 
  • po podání kortikoidů a antibiotik, speciálně se širokým spektrem antimikrobiálním, po imunosupresivní terapii,
  • u kojenců, gravidních žen, straších osob, po ozáření, u Sjogrenova syndromu, nositelů náhrad s nedostatečnou hygienou. 

Akutní formy se projevují tvorbou bělavých kolonií, které lze setřít, spodina pod nimi krvácí. Kolonie postupně splývají v rozsáhlé plochy šířící se z dutiny ústní dále. Tato forma se nazývá pseudomembranózní. Jindy nacházíme vedle bělavých povlaků rozsáhlé zarudlé plochy (eroze), tyto stavy označujeme jako formu erytematózní.

Chronické formy jsou poněkud méně časté, vytvářejí se hyperplazie, většinou typu bělavých hyperkeratóz, charakterizované prorůstáním infekce do hlubších epitelových vrstev. Tím je i dána jejich větší odolnost na léčbu. Jiné chronické formy se projevují jako vyhlazený jazyk či chronické anguli infectiosi.

Diagnóza candidosis

Je poměrně snadná na základě anamnestických údajů, kde udávané potíže jsou poměrně malé. Dominuje pálení, svěděni, poruchy chuti, mnohdy při rozsáhlém klinickém nálezu. Diagnostické podezření na kandidózu potvrdí kultivační vyšetření.

Léčba candidosis

Je úspěšná tehdy, nejde-li o kandidózu provázející závažná onemocnění typu AIDS, maligních tumorů. Zde dosahujeme jen dočasných úspěchů. Lokální léčba se zaměřuje na alkalizaci prostředí, které nevyhovuje pomnožování kandid. Osvědčil se 4-10% boraxglycerol, výplachy roztokem NaHCO3. Dále se používá např. Pimafucin v kapkách, roztok Corsodylu. Osvědčená je i genciánová violeť. Celková léčba zahrnuje ovlivnění základní choroby a podání antimykotik Diflucanu, Nizoralu, Ketoconazolu, případně jiných. U chronických forem je nut ná péče o protézy, které se musí pravidelně mýt a na noc odkládat. Léčba bolavých koutků viz anguli infectiosi.

Poslat známému
  
  

Přidat nový komentář



Email