Chrup

chrup.jpg - kopie
Chrup dospělého člověka je složen ze 4 různých druhů zubů, kdy každý druh má svoji funkci a dohromady dávají počet 32. Jedná se o řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky. Ačkoliv jsou zuby, oproti jiným tělesným strukturám, malého rozměru, dokáží velice potrápit. Proto je důležité o ně správně pečovat a vyvarovat se tak bolestivým komplikacím v podobě zubního kazu či zánětu zubní dřeně.

Zuby jsou tvrdé, kostem podobné struktury usazené pevně v jamkách čelistí. Během života se člověku vytvoří dvě sady zubů.
Každý zub se skládá ze dvou částí: z korunky, což je viditelná část zubu, a z kořene, který je skryt v dásni. Zubní kořeny jsou zpravidla delší než korunky. Přední zuby mají jen jeden kořen, zatímco zuby umístěné v zadní polovině čelistí mají kořeny dva nebo i tři.
Hlavní část hmoty zubu tvoří velmi tvrdá zvápenatělá hmota zvaná zubovina (dentin). Je to velmi tvrdý, kosti podobný materiál, který obsahuje živé buňky. Je to citlivá tkáň a může bolet při styku s teplem, chladem nebo s chemickými látkami. Zubovinu v oblasti korunky pokrývá ochranná vrstva zubní skloviny. Je to nesmírně tvrdá, bezbuněčná a necitlivá tkáň. Kořen pokrývá vrstva zubního cementu, hmoty dosti podobné zubovině, která pomáhá zakotvit zub v jeho lůžku v dásni.
Ve středu zubu je dutina vyplněná citlivou zubní dření (pulpou). Dutina začíná v korunce a směrem dolů se rozšiřuje, v nejhlubší části zubu na spodině kořene se otvírá do dásně. Tudy do ní vstupují krevní cévy a nervová vlákna.

Upevnění zubů

Každý zub je svým kořenem upevněn do zubního lůžka v dásni. Ta část dásně, v níž se zuby nacházejí, je tzv. alveolární výběžek. V lůžkách zuby upevňují svazečky pevných kolagenních vláken, které probíhají z vrstvy cementu do přilehlé kosti. Mezi vlákny je pak vazivová tkáň, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna.
Způsob, jakým jsou zuby v lůžkách upevněny, jim poskytuje určitý velmi malý stupeň přirozené pohyblivosti. Slouží jim to jako určitý druh nárazníku, který zuby chrání před poškozením při nárazu.
Zvláštní důležitost má zubní krček - místo, kde korunka přechází v kořen. V tomto místě je k zubu připojena okolní dáseň, která chrání lůžko zubu před proniknutím infekce a jiných škodlivin.

Druhy zubů

U člověka se vyvíjejí dvě sady zubů. Dočasný chrup roste během dětství a posléze téměř vždy vypadá. Zuby v tomto chrupu se dělí na tři druhy: řezáky, špičáky a stoličky. Trvalý chrup nahrazuje dočasný a obsahuje stejné druhy zubů, navíc však ještě čtvrtý druh - třenové zuby, umístěné mezi špičáky a stoličkami.
Korunka řezáků vybíhá v ostrou hranu podobnou ostří nože. Protilehlé řezáky v horní a dolní čelisti se svými hranami přes sebe překládají a fungují podobně jako nůžky. Slouží především k okusování potravy. Špičáky jsou uzpůsobené k trhání, zatímco třenové zuby a stoličky jsou určeny k rozmělňování potravy a na jejím ukusování se nepodílejí.
Zuby vytvářejí oválný oblouk, v jehož přední části jsou řezáky, za nimi špičáky, dále třenové zuby a posléze zcela vzadu stoličky. Za normálního stavu na sebe horní i dolní zubní oblouk naléhají tak, že protilehlé zuby stojí proti sobě; říkáme tomu zubní okluze.

Vývoj zubů

První zub se začíná prořezávat dásní přibližně ve věku šesti měsíců. Jedná se zpravidla o dolní řezák. Věk prořezání prvního zubu je různý - některé děti mají zuby prořezané již při narození, zatímco jiným se objevují až okolo jednoho roku.
Po prořezání dolních řezáků začínají růst horní a po nich následují špičáky a stoličky. Přesné pořadí zubů se může různit. Problémy při prořezávání mohou postihnout kterýkoliv zub.
Ve věku od dvou let do 3,5 roku má dítě většinou úplný „mléčný" chrup, který sestává z 20 zubů. V ideálním případě jsou mezi zuby větší mezery, které usnadní pozdější růst trvalých zubů, které jsou větší.
Ve věku okolo šesti let začnou mléčné zuby postupně vypadávat a nahrazují je zuby trvalé. Trvalé stoličky se však neprořezávají namístě dočasných, nýbrž za nimi. První trvalé stoličky se objevují v 6 letech, druhé asi ve 12 letech a třetí stoličky, tzv. zuby moudrosti ve věku okolo 18 let. I v tomto případě však doba prořezání velice kolísá a u nejméně jedné čtvrtiny lidí se třetí stoličky neobjeví vůbec nebo jen některé z nich. Příčina tohoto jevu je vývojová: se zmenšujícími se rozměry čelistí se snížil i počet zubů. Někdy zuby moudrosti zůstanou ukryté v dásni a neprořežou se. V takových případech mohou později působit potíže a bývá nezbytné jejich odstranění. Stává se to asi u jedné poloviny lidí.

Změny v uspořádání zubů

Od doby, kdy se objeví mléčný chrup, se velikost té části čelisti, z níž zuby vyrůstají, změní co do velikosti jen málo. Dočasné zuby jsou menší než trvalé, které je časem nahradí. Konečná podoba zubních oblouků se vytvoří po prořezání velkých trvalých řezáků. Horní řezáky pak často změní vzhled dětské tváře, protože jsou větší, ale postupem času s růstem ostatních obličejových kostí a prořezáním dalších zubů trvalého chrupu se to stane méně nápadným.
Úplná náhrada dočasného chrupu trvalým je otázkou asi šesti let. Po této době je ve většině případů 20 dočasných zubů nahrazeno 32 trvalými (nebo 28, pokud se neprořežou třetí stoličky). V této době se velmi často objevuje širší mezera mezi předními horními řezáky, obvykle mizí po prořezání špičáků, které přitlačí řezáky více na sebe. Případné poruchy zarovnání jednotlivých zubů do řady se většinou upraví samy, někdy však vyžadují další ortodontickou péči, aby se zarovnaly do správné polohy.

Potíže při růstu zubů

Prořezávání zubů je normální vývojový děj, který by měl být zcela nebolestivý, mnohým dětem však způsobuje potíže, někdy i značné, a to zejména při prořezávání prvních zubů. Občas se stává, že dáseň dítěte v místě rostoucího zubu zarudne a někdy se zčervenání objeví i na přilehlé části tváře. Jindy doprovází prořezávání zubů zvýšené slinění a pláč, tváře mohou být růžovější, než je obvyklé. Příznaky jako zvýšená teplota nebo průjem obvykle s růstem zubů nesouvisí, a pokud přetrvávají déle, je na místě poradit se bez odkladů s lékařem.
Při obtížích spojených s růstem zubů je možné uchýlit se k mnoha opatřením. Dítě má často sklon intenzivněji sát nebo kousat cokoli, na co dosáhne. Proto bývá vhodné dát mu kousací kroužek, tužší dudlík nebo kousek mrkve či tvrdšího sucharu. Nedávejte dítěti nikdy cucat bonbony, většinou příliš nepomáhají a vyvíjejícím se zubům pouze škodí. V některých případech je vhodné aplikovat na rozbolavělou dáseň znecitlivující prostředek, ale jeho účinek je obvykle pouze krátkodobý, protože jej dítě záhy omyje zvýšeným sliněním.

Poslat známému
  
  

Přidat nový komentář



Email