Je amalgám v ústech nebezpečný?

Amalgámová plomba je používána po celém světě a v ústech jí má téměř každý evropan. Je však tolik nebezpečná a ohružuje nás na zdraví? Je vhodné ji označit jako tikající bombu nebo je to vše nafouklá bublina? Zde se dozvíte o problematice amalgámu více.

Hrozí nám otrava amalgámem?

Amalgámová plomba, známá také jako amalgám, je zubní výplň používaná ve stomatologických ordinacích. Amalgám považuje veřejnost za levnou, dlouhotrvající a neesteticky působící náhradu ztracené části zubu. Avšak i přes veškerá pozitiva amalgámových výplní se vede již více než 150 let spor o působení amalgámu na lidské zdraví. Proč se v některých zemích amalgám nepoužívá a komu může způsobit zdravotní obtíže? Odpovědi na tyto otázky byly již mnohokrát zveřejněny, avšak často autory inklinujícími k jedné či druhé teorii o nevhodnosti amalgámu. Je tedy ve skutečnosti amalgám pro lidstvo taková hrozba nebo je jeho poškozování vhodným motivem, jak se zviditelnit?

Amalgám a rtuť, co mají společného?

Amalgám je slitina rtuti a dalších kovů a rtuť, jak je známo, je vysoce toxická. Její projevy na lidský organismus jsou tedy nepříznivé. Při dlouhodobém přijímaní rtuti dochází k postupnému zhoršování orgánových funkcí a také mentálnímu narušení jedince. Tato definice, mnohokrát zveřejněna na internetu a v řadě jiných medií, jež popisuje škodlivost rtuti, se samozřejmě zakládá na pravdě. Bohužel již nebylo zmíněno, že takovýto scénář nastane v případě, kdy budeme přijímat zhruba desetinásobek současného příjmu rtuti. Původní odhady toho, jaké množství rtuti se z amalgámové výplně uvolňuje, byly několikanásobně nadhodnoceny, v některých případech až šestnáctkrát! Dnes již víme, že množství rtuti, které z amalgámu uniká, tvoří zhruba 1 % z celkového denního příjmu rtuti. Proto je zbytečné se jakkoliv strachovat o svůj zdravotní stav. Rizika spojená s amalgámem v ústech jsou téměř nulová. Mnohem významnějším zdrojem rtuti jsou pro nás především potraviny a vzduch.

Otrava rtutí v Japonsku

V Japonsku v polovině 20. století nicméně došlo k masovým otravám rtutí. První hromadná otrava obyvatelstva proběhla roku 1950 ve městě Minamata, které leží v zátoce na jihu Japonska. Místní továrna, pracující zde více jak 30 let s chemikáliemi, vypouštěla řadu jedovatých látek do odpadních vod. Ty však nebyly dále zpracovány a čištěny, ale rovnou vypouštěny do moře, kde se ukládaly do ryb a korýšů, kteří jsou nedílnou součástí stravy japonských obyvatel. Nadměrný přísun rtuti z mořských plodů se šířil jako epidemie a usmrtil stovky obyvatel 30 tisícového městečka. Další tisíce z nich měli či mají trvalé následky dodnes. Podobný scénář nastal i roku 1960 ve městě Niiagata, které patří k největším japonským přístavním městům. Zde byla rtuť vypouštěna s řadou dalších jedů do řeky Agana.

Popularita rtuťi stále klesá

Vzhledem ke stále se snižující popularitě rtuti v průmyslu dochází postupně i ke snížení její koncentraci v životním prostředí. Průmysl postupně nachází vhodnější materiály. Nikoliv z důvodu její toxicity, ale potřeby modernějších postupů. Rtuť je stejně jako jiné chemické látky v určitém množství škodlivá. Pokud tedy nebudeme inhalovat rtuťové teploměry či pracovat metr od hektolitrové kádě naplněné rtutí, žádné riziko nám nehrozí. Ve světě nebyla za posledních 40 let prokázána žádná otrava tímto prvkem, proto obava pramenící z amalgámových výplní je zbytečná. Některé vědecké práce, založené na polopravdách a hře s čísly nadšenců konspiračních teorií a lidí majících požitek z negativních, až dech beroucích zpráv, jsou zajímavé, ale nikoliv pravdivé.

Čtěte také:

Poslat známému
  
  

Přidat nový komentář



Email