Kolemčelistní záněty

kolemcelistni-zanet.jpg - kopie
Infekce odontogenního původu (z gangrenózní zubní dřeně nebo z periapikálního zánětlivého ložiska) se může šířit do okolí buď plynulým postupem anatomickými prostorami, dutinami, štěrbinami, nebo podél nich (šíření per continuitatem), metastaticky cestou krevní, cestou lymfatickou a cestou žilní při pokračující tromboflebitidě.

Šíření infekce per continuitatem

Výchozím místem průniku infekce do dřeňové dutiny zubu je caries penetrans, který vede posléze ke vzniku pulpárního abscesu (pulpitis purulenta abscedens), v oblasti hrotu kořene zubu a přilehlé části alveolu dále vzniká periapikální absces (periodontitis acuta purulenta). Zánět pak prostupuje z periapikální krajiny kostí až k jejímu povrchu, dostane se pod periost ve formě vestibulárního subperiostálního abscesu, který přechází v absces submukózní - vestibulární pištěli v dásni či sliznici se otevírá do vestibula, v dolní čelisti nad úponem m. buccinatorius, v horní čelisti pod úponem tohoto svalu.

Obecně lze konstatovat, že propagace infekce per continuitatem závisí na topografických vztazích zubních kořenů ke stěnám alveolámího výběžku, na vztazích alveolámího výběžku k okolí a v měkkých tkáních potom především na kvalitě vaziva. Přirozenou bariérou proti postupu infekce jsou fascie, virulentní infekce však penetruje bez ohledu na fascie, skutečností je i to, že jednotlivé fasciální lóže jsou navzájem spojeny štěrbinami pro cévy a nervy. Flegmonózní záněty se šíří především řídkým vazivem podél fasciálních listů, fascie sama tvoří relativní bariem.

Šíření zánětů v horní čelisti

Směrem na patro - Subperiostálně a submukózně se infekce šíří od hrotů malého řezáku, prvního premoláru a prvního moláru; raphe palati brání šíření zánětlivých změn přes střední čáru; v oblasti řezáků se může infekce lokalizovat i na spodině nosní dutiny.

Směrem laterálním a ventrálním do měkkých tkání a do dutin a prostorů v kostech.

Do báze horního rtu od horních řezáků.

Do oblasti fossa canina - Od kořene špičáku a prvního premolám, Šířením infekce pod m. levator labii superioris vzniká infřaorbitální absces, který může způsobit trombophlebitis v. angularis a žilní cestou přes v. infraorbitalis a plexus pterygoideus se dostává infekce do sinus cavemosus.

Směrem laterálním na stranu bukální od hrotů kořenů laterálních zubů, pod sliznici vestibula - Dlouhé kořeny molárů mohou přesahovat úpon m. buccinatorius na bázi alveolámího výběžku - odtud proniká infekce do jámy infratemporálni, někdy zůstane hnisání omezeno na těsné sousedství infratemporálni plochy maxily (absces retromaxilámí), jindy pronikne podél laloků tukového tělesa do spatium pterygomandibular nebo mediálně do fossa pterygopalatina nebo vzácně laterokraniálně do regio temporalis; ventrokraniálním směrem se šíří zánět přes fissura orbitalis inferior do orbity, kraniálním směrem do foramen spinosum a podél a. meningea media do epidurálního prostom.

Propagace do dutin kostry střední obličejové etáže - Těsné vztahy druhého premolám a molárů ke spodině antra umožňují přestup infekce pod mukoperiost antra. Dojde buď k vytvoření ohraničeného subperiostálního abscesu, nebo k difuzní sinusitidě. Zánět může dále přestoupit na dutiny sousední, zejména na cellulae ethmoideae.

Šíření zánětů v dolní čelisti

V dolní čelisti existuje několik možností, jimiž se zánětlivé změny mohou propagovat do okolních krajin:

  • v rámci alveolárního výběžku, tj. na hranici pars alveolaris a corpus mandibulae, může kolem canalis mandibulae vzniknout i centrální osteomyelitis dolní čelisti;
  • nejčatěji proniká infekce na stranu laterální do vestibula;
  • od dlouhých kořenů molárů, které zasahují pod začátek m. buccinatorius, dojde k vytvoření perimandibulámího subperiostálního abscesu, který potom proniká buď do spatium intermusculare tváří, nebo do podkoží krku mezi m. platysma a povrchovou lační fascii; ze spatium intermusculare tváře se dále dostává zánět do podkoží tváře, na jejímž dolním okraji se vytvoří absces, který posléze otevře kožní pištěl na spodní ploše mandibuly;
  • nejnebezpečnější je šíření infekce směrem mediálním, na vnitřní stranu mandibuly, do sublinguálního lože; východiskem jsou nejčastěji kořeny premolárů nebo prvního moláru, které bývají zahnuty linguálně.

Ze spatium sublinguale se sublinguální absces může provalit ústní pištěli do dutiny ústní, dále se zánět může propagovat štěrbinami mezi m. genioglossus, m. geniohyoideus do štěrbiny jazyka - spatium basale intermusculare linguae; tento absces způsobuje edém kořene jazyka, dále se propaguje do spatium praeepiglotticum a do laterálních partií laryngu, může dojít k edému plicae ventriculares a edému glottis, který bezprostředně ohrožuje nemocného na životě.

Výše uvedenými svaly se může zánět propagovat i kontralaterálně do protilehlého spatium sublinguale, postihuje tak celou ústní spodinu - tento stav je označován jako angina Ludovici:

  • dorzálně se přes zadní okraj m. mylohyoideus šíří zánět do spatium submandibulare, a to podél ductus submandibularis, který je uložený na vnitřní straně gl. sublingualis;
  • do lóže submandibulární proniká infekce přímou cestou v případech, kdy dlouhé kořeny třetího, někdy i druhého moláru, sahají pod úroveň m. mylohyoideus;
  • ze spatium submandibulare může infekce přejít podél a. facialis do trigonum caroticum, odtud pak řídkým vazivem podél vagina carotica (obsahuje nervově-cévní svazek krční - n. X., a. carotis communis a v. jugularis interna) do horního mediastina, případně podél n. vagus k jícnu a do zadního mediastina;
  • směrem ventrálním se šíří záněty od hrotů kořenů frontálních zubů (řezáky a špičák) do báze dolního rtu nad trigonum mandibulae nebo kaudálněji pod pevnou kůži brady a vytváří bradový absces a posléze i bradovou kožní pištěl, anebo do trigonum submentale a odtud případně podkožím až ke sternu a klavikulám v prostoru mezi platyzmatem a lamina superficialis fasciae cervicalis.

Šíření zánětů od třetího dolního moláru

Tuto problematiku uvádíme jako subkapitolu vzhledem ke zvláštnímu postavení, které zaujímá třetí dolní molár v soustavě chrupu.

Od tohoto zubu se šíří záněty nejen od hrotů jeho kořenů (stěnou alveolu nebo periodontální štěrbinou), ale také z oblasti perikororárního vaku, z oblasti neúplně prořezané korunky, kdy infekce pronikla přes dentogingivální uzávěr.

Z perikoronárního vaku se může infekce šířit těmito směry:

  • mediálně podél m. buccinator do oblasti patrové mandle a regio peritonsillaris; tento způsob šíření zánětu je vzácný, dává vznik peritonzilárnímu abscesu, který je uložený mediálně od m. constrictor pharyngis superior;
  • do spatium paratonsillare (praestyloideum) proniknutím zánětu mezi svaly m. constrictor pharyngis sup. a mediální plochou m. pterygoideus medialis;
  • do spatium pterygomandibulare - na vnitřní plochu větve dolní čelisti podél n. lingualis;
  • do spatium massetericomandibulare - zánět se propaduje na zevní stranu větve dolní Čelisti svalem m. buccinatorius mezi jednotlivé porce m. masseter;
  • mediálně od m. buccinator a nad jeho mandibulárním začátkem, jedná se vlastně o vestibulární submukózní absces v oblasti dolních stoliček -tzv. sběhlý absces perimandibulární.

Šíření infekce cestou krevní

Při septických stavech se může infekce přenést na kterékoliv místo v těle, často se tak děje do plic. Přenos není ovlivněn topografickými vztahy orgánů.

Šíření infekce cestou lymfatickou

Možnosti šíření infekce tímto způsobem odpovídá uložení mízních uzlin a uspořádání mízních odtokových cév.

Šíření infekce cestou žilní

Žilní cestou se může šířit infekce zubního původu do sinus caveraosus a na pleny mozkové; infekce se do oblasti sinus cavernosus dostává dvěma žilními cestami:

Cestou přední- z oblasti čela, kořene nosu a horního víčka přes v. supraorbitalis a v. nasofrontalis do oblasti v. ophthalmica superior a skrze fissura orbitalis superior do přední části sinus cavernosus a zde vyvolává jeho tromboflebitidu.

Cestou v. faciei profunda spojkou do v. ophthalmica inferior skrze fissura orbitalis inferior do zadní části očnice a odtud další spojkou s v. ophthalmica superior již přímo do sinus cavernosus.

Cestou zadní - cesta postupu infekce se uskutečňuje přes plexus venosus pterygoideus a jeho spojkou plexus venosus foraminis ovalis do sinus cavernosus (žilní krev do plexus pterygoideus přichází z oblasti v. ophthalmica inferior, v. infraorbitalis, v. faciei profunda, v. labialis superior, v. buccalis, v. alveolaris inf., w. temporales prof, a z dutiny nosní.

Poznámka: Při tromboflebitis sinus cavernosus jsou příznaky a poruchy oběhu krevního v orbitě -zduri spojivka, je protruze bulbu a omezení jeho pohyblivosti, je městnání na pozadí očním; z nervů je nejprve poškozen n. abducens, protože spolu s a. carotis interna prochází přímo svalem; n. VI. inervuje m. rectus lateralis, a tak se jeho obrna projeví v důsledku převahy ostatních okohybných svalů, zejména m. rectus medialis, vzniká šilhání dovnitř - strabizmus convergens, záhy převáží však postižení n. ocuíomotorius.

Poslat známému
  
  

Přidat nový komentář



Email