N

Nemoci slinných žláz

Slinné žlázy mají zásadní význam nejen pro zdraví ústní dutiny, zubů a dásní, ale i jako stimulátory trávicího procesu, kterými se přivádí výživa do všech tělesných orgánů. Slinné žlázy mohou postihnout nemoci, mezi které řadíme infekce, suchost v ústech, příliš mnoho slin, slinné kameny či nádory.

Sliny jsou tekutina produkovaná slinnými žlázami, která je odváděna do úst. Sliny zvlhčují potravu a pomáhají tak žvýkání a polykání; zároveň obsahují amylázu, enzym, který štěpí škrob, a zahajuje tak proces trávení ještě dříve, než potrava dorazí do žaludku. Sliny také udržují prostředí v ústech vlhké, a protože jsou zásadité, zajišťují, aby se toto prostředí nepřekyselilo. Zdravý přívod slin také brání rozvoji zubního kazu.

DRUHY SLINNÝCH ŽLÁZ

Většina slin vzniká ve třech párech žláz, z nichž se zvláštními kanálky odvádějí do úst. Největší – příušní žlázy, jsou uloženy při úhlu dolní čelisti, před ušima. Kanálky z nich vyúsťují na sliznici tváří poblíž horních zubů. Podčelistní, tzv. submandibulární žlázy se nacházejí pod dolní čelistí. Sliny z nich přicházejí do úst dvěma kanálky, které vyúsťují pod jazykem. Nejmenší, podjazykové žlázy, jsou uloženy pod jazykem, po stranách dna ústní dutiny. Každá má asi dvacet kanálků, které vyúsťují ve dně ústní dutiny. Kromě těchto tří párů velkých žláz existuje ještě ve sliznici ústní dutiny, ve rtech a ve tvářích řada žláz menších, jež produkují menší množství slin. Malé množství slin se vytváří neustále, aby ústní dutina zůstala vlhká a čistá. Jejich produkce výrazně vzroste s příchodem potravy do úst.

INFEKCE SLINNÝCH ŽLÁZ

Ústa zůstávají otevřená vlivu vnějšího prostředí, a tak není možné je uchránit od choroboplodných zárodků. To znamená, že když se z jakéhokoli důvodu sníží přirozená obranyschopnost organizmu, slinným žlázám hrozí infekce. Ta se sem může rozšířit i z jiných částí těla včetně nedalekých lymfatických uzlin (při bolestech v krku) nebo ze zubního abscesu. Zvýšený přísun tekutin může pomoci zvýšit tvorbu slin a infekci odstranit, často ale bývá nutná podpůrná léčba antibiotiky.

Infekce mohou způsobit bolestivé otoky slinných žláz. Mohou také souviset s řadou dalších potíží, jako jsou tvorba slinných kamenů a obecné potíže s tvorbou slin a jejich přívodem do úst.

 

PŘÍUŠNICE

Příušnice, odborně epidemická parotitida, představují nejznámější infekci slinných žláz. Jsou virového původu a jejich nejnápadnějším příznakem je otok příušních žláz. Nemocný zůstává infekční tak dlouho, dokud otok zcela nezmizí. K dalším příznakům patří horečka, bolesti hlavy a zvracení. Infekce se někdy rozšíří do dalších tělesných orgánů včetně varlat, což může poškodit plodnost. Příušnice bývaly velmi běžnou dětskou chorobou, ale zavedením vakcíny se jejich výskyt snížil. U dospělých jsou méně časté, zato ale mívají těžší průběh.

 

SUCHÁ ÚSTA

Méně intenzivní vylučování slin, lékařským termínem xerostomie, může mít řadu nepříjemných vedlejších účinků, například:

  • řečové obtíže;
  • obtíže při polykání;
  • bolesti v krku;
  • onemocnění dásní;
  • kazivost chrupu.

 

Příčinou suchosti v ústech mohou být:

  • dehydratace;
  • nemoci pojivové tkáně, jako je lupus;
  • revmatoidní artritida;
  • diabetes (cukrovka);
  • nadměrné požívání alkoholu;
  • poškození slinných žláz chirurgickým výkonem nebo radioterapií;
  • různé léky, například diuretika a antidepresiva;
  • Sjogrenův syndrom.

Pomoci může i náhražka slin, ale nejlepším způsobem, jak podporovat zdravý přívod slin, je hodně pít, především vodu. Nemocní musí rovněž věnovat zvýšenou péči hygieně ústní dutiny a stravování (zejména by se měli vyhýbat cukru).

 

SJOGRENŮV SYNDROM

Běžnou příčinou suchých úst, zejména u žen, je Sjogrenův syndrom. Jedná se o autoimunitní onemocnění slzných a slinných žláz, které způsobuje sucho v očích i v ústech, někdy společně s dalšími příznaky, například únavou a bolestmi kloubů, a může být spojen s onemocněními, jako je revmatoidní artritida či lupus.

 

PŘÍLIŠ MNOHO SLIN

Nadměrnou tvorbu slin lékaři označují termínem ptyalizmus. Tato porucha může souviset s podrážděním ústní dutiny nebo může být příznakem infekce, například vztekliny nebo otravy rtutí, organofosfátovými insekticidy nebo toxiny z jedovatých hub; příležitostně také souvisí s poruchami nervového systému.

 

SLINNÉ KAMENY

Slinné kameny se tvoří u lidí, kteří k nim jsou náchylní, a to zejména, když jsou dehydrovaní a sliny jim zhoustnou. Slinné kameny se tvoří nejčastěji v kanálku submandibulárních žláz, někdy také ve žlázách příušních a brání proudění slin. Příznaky se proto dostavují při jídle, kdy žláza produkuje zvýšené množství slin, ty se však kvůli kameni nemohou vyměšovat do úst. K příznakům patří:

  • bolesti;
  • otoky;
  • snížený přívod slin.

Někdy může překážka vyvolat infekci a zhoršení příznaků. Slinné kameny se odstraňují konzervativně; pokud jsou malé, vyplavením při zvýšené sekreci slin. Někdy bývá nutná úprava ústí nebo odstranění celé slinné žlázy. Aby nedocházelo k recidivám, pacientům se doporučuje, aby dbali na zvýšený přívod tekutin.

 

NÁDORY SLINNÝCH ŽLÁZ

Nádory slinných žláz mohou být nezhoubné i zhoubné. Obvykle začínají bezbolestným zvětšením žlázy na jedné straně hlavy, i když k otokům slinných žláz dochází i z mnoha jiných příčin. Zhoubné nádory se mohou šířit rychle, být bolestivé, ztěžovat mimiku obličeje nebo zasahovat obličejové nervy, kdy působí pokles svalstva na jedné straně obličeje. Vyžadují okamžitý lékařský zásah, zpravidla chirurgický. Po něm lze doporučit radioterapii. Další informace o nádorech slinných žláz najdete zde.

 

KDY NAVŠTÍVIT LÉKAŘE?

Doporučujeme vyhledat lékařskou pomoc, pokud se vyskytne některý z následujících příznaků:

  • Utvořila se vám bulka nebo otok v oblasti úst, čelisti, tváře nebo krku.
  • Otekly vám lymfatické uzliny na krku.
  • Jednu stranu obličeje máte povislou nebo nemůžete pořádně zavřít jedno oko.
  • Část obličeje vám znecitlivěla.
  • Máte úporné bolesti v obličeji, na bradě, na krku nebo v uchu.

 

VYŠETŘENÍ

Někdy je k potvrzení diagnózy zapotřebí speciálních vyšetření. Pokud se lékař domnívá, že vaše příznaky způsobuje slinný kámen, může jej lokalizovat rozšířením a prohlídkou slinného kanálku v místní anestezii. Kameny mohou být rovněž viditelné na běžném rentgenovém snímku hlavy nebo na rentgenových snímcích pořízených poté, co byl do slinných kanálků vstříknut speciální kontrastní roztok, který je na rentgenu patrný.

V případech, kdy příznaky nejsou jednoznačné, lze provést vyšetření slinných žláz počítačovou tomografií nebo magnetickou rezonancí, někdy zároveň s biopsií.

 

MDDr. Veronika Andělová

Chcete dostávat emailové novinky?