Prostředky k léčbě parodontitidy

Léčba paradentózy je mnohokrát zdlouhavý a celoživotní běh, který vyžaduje plné nasazení nejen ze strany pacienta, ale i ošetřujícího lékaře. Abychom léčbě, která mnohdy spočívá ve správné technice čištění zubů, pomohli, je nezbytné používat řadu doplňků ústní hygieny.

Prostředky k léčbě parodontitidy

Léčebné postupy používané v boji s paradentózou jsou konzervativní a chirurgické. Konzervativní léčba je označení pro neoperativní terapii tam, kde je operativní léčba jednou z možností. Patří sem úprava hygieny, zábrus a úprava povrchu zubů, jejich dlahování, protetické ošetření a aplikace léčivých přípravků. Druhou možností je chirurgická terapie, kterou volíme v případě selhání konzervativní léčby nebo v případech, kdy není vhodná. Léčebný plán stanovuje parodontolog nebo praktický zubní lékař na základě výsledků vyšetření, během kterého se zohledňuje především stupeň poškození parodontu, stav chrupu a celkové zdraví pacienta.

Úprava ústní hygieny

Při léčbě parodontitidy je velice důležité dodržovat zásady správné ústní hygieny. To znamená osvojit si správnou techniku čištění zubů, čištění provádět alespoň dvakrát denně a používat prostředky mezizubní hygieny. Naučit se správnému čištění zubů je většinou otázka několika návštěv zubní ordinace. U drtivé většiny pacientů je nutná také profesionální ústní hygiena, prováděná lékařem nebo dentální hygienistkou. Profesionální orální hygiena zahrnuje odstranění zubního kamene a tak zvanou depuraci, což je odborné vyčištění povrchu zubu. Zubní kámen může být buď nad dásní, nebo skrytý pod ní. Na jeho odstranění se používají ruční nástroje nebo ultrazvuk. Depurace se provádí speciální pastou a kartáčky, které se upnou do zubní vrtačky. Další možností je opískování povrchu zubu. Úprava ústní hygieny spočívá také v používání vhodné zubní pasty, která nemá jen stahující účinky na dáseň, ale i léčivé (Parodontax).

Chemické prostředky k léčbě parodontitidy

Při boji s parodontitidou je možné použít různé chemické prostředky – zubní pasty, ústní vody a gely. Výrobci přidávají do prostředků proti paradentóze široké spektrum účinných látek. První skupinou jsou látky omezující růst bakterií, a tím i vznik zubního plaku – patří sem chlorhexidin, různé enzymy nebo sanguinarin, který je rostlinného původu. Protože zubní kámen se na paradentóze také podílí, do zubních past, ústních vod a gelů se přidávají látky zpomalující jeho vznik. Rostlinné výtažky mají široké spektrum účinků. Antimikrobiální působení má výše zmiňovaný sanguinarin, dále výtažek z rathanie, myrhy, australského čajovníku nebo echinacey. Výtažek z kostivalu působí především adstringentně, což znamená se „stahujícím" účinkem na dáseň, stejně jako chemická sloučenina aluminium laktát či řepík. Protizánětlivě působí heřmánek a šalvěj. V některých prostředcích proti paradentóze je využíváno účinku vitaminu A. Podporuje dělení buněk, což je důležité pro obnovu zánětem poškozené dásně. Paradontózou odhalené zubní krčky a povrch kořenů jsou hodně citlivé na mechanické, tepelné nebo chemické podněty. Proto jsou produkty proti paradentóze často vybaveny látkami, které tuto zvýšenou citlivost účinně snižují.

Parodontitida a chlorhexidin

Chlorhexidin je velice často používanou látkou při léčbě parodontitidy. Je to sloučenina, která účinně zpomaluje vznik zubního plaku. Působí proti širokému spektru bakterií, virů a plísní, které se mohou podílet na vzniku parodontitidy. Nejčastěji se používá ve formě ústní vody. Účinky chlorhexidinu jsou znehodnoceny sodium laureth sulfátem (SLS), který v pastách působí jako pěnidlo. Proto někteří výrobci nepřidávají SLS do past proti paradentóze, protože se předpokládá, že budou používány zároveň s jinými chemickými prostředky proti paradentóze. Nicméně pokud si člověk čistí zuby s dostatečným časovým odstupem nebo po vyčištění zubů důkladně vypláchne ústa vodou, SLS ze zubní pasty nemá šanci účinek chlorhexidinu narušit. Při aplikaci chlorhexidinu se mohou vyskytnout nežádoucí účinky jako zabarvení zubů a jazyka, poruchy chuti, pálení jazyka a dásně a jejich olupování. Všechny tyto projevy samy od sebe zmizí po vysazení chlorhexidinu, v určitých případech je však třeba ošetření u zubního lékaře. Proto používejte chlorhexidin maximálně jeden týden nebo na doporučení lékaře. Samoindikace v tomto případě může výrazně poškodit Váš úsměv. 

Antibiotika v léčbě parodontitidy

Antibiotika se používají při pokročilých a těžkých formách parodontitidy nebo pokud má pacient s parodontitidou závažné celkové onemocnění. Lékařem stanovenou antibiotickou léčbu je nutno přesně dodržovat – jak dávkami, tak časy braní léků. Většinou je nutné dočasně přizpůsobit životní styl, aby se předešlo některým nežádoucím účinkům nebo rovnou neúčinnosti antibiotik. Například při užívání tetracyklinových antibiotik je nutno vyvarovat se přímému slunečnímu záření a konzumace mléčných výrobků by se měla odehrávat s dostatečným časovým odstupem od braní tetracyklinu. Antibiotickou léčbu není možné přerušit bez souhlasu lékaře, i když se může zdát, že choroba je již vyléčená. Při terapii parodontitidy je nutná úzká spolupráce pacienta s lékařem, která zahrnuje mimo jiné důsledné dodržování léčebného plánu, časté kontroly a mnohdy i podstoupení chirurgických zákroků s jediným cílem – dosáhnout závěsného aparátu bez známek zánětu.

Poslat známému
  
  

Přidat nový komentář



Email