Slovník

C

Cor pulmonale chronicum

Cor pulmonale chronicum je hypertrofie pravé komory srdeční, která se rozvíjí jakožto následek onemocnění plic a progredující prekapilární plicní hypertenze.

Detailní popis cor pulmonale chronicum

Vzniká v důsledku chronické nemoci respiračního traktu (plic, průdušek), zvláště CHOPN, pneumokonióz, také v důsledku kyfoskoliózy, při sukcesivní embolizaci do plic, nebo při Pickwickově syndromu (respirační insuficience, hypetrofie pravé komory, obezita, somnolence).

 

Rozlišujeme od akutního cor pulmonale při embolii do plicnice.

 

Onemocnění se projevuje dusností, únavou, kašlem, eventuálně již pravostrannou kardiální dekompenzací, někdy cyanózou.

 

Vyšetření ABR ukáže respirační insuficienci (parciální, častěji již globální s hyperkapnií). Pomocným vyšetřením může být EKG (přetížení pravé komory), RTG hrudníku a nález polyglobulia. Onemocnění pozvolna progreduje, může se komplikovat infekcemi dýchacích cest a kardiální dekompenzací.

Léčba cor pulmonale chronicum

Spočívá v léčbě základního onemocnění, zákazu kouření a jinak symptomaticky broncho-dilatancii, beta adrenergními léky, kortikoidy, mukolytiky, eventuálně antibiotiky. Podle stupně postižení je indikována oxygenoterapie (existuje možnost domácí oxygenoterapie) nebo řízená plicní ventilace. Onemocnění je ireverzibilní, ale léčba zpomaluje progresi.

Chcete dostávat emailové novinky?