Detekce zubního kazu

Je možná vizuálně, palpačně, rentgenem, chemicky nebo fyzikálně.

Detailní popis detekce zubního kazu

Je možná:

  • vizuálně (křídová skvrna, tmavé ložisko pod sklovinou), 
  • palpačně (kavita), 
  • rentgenem (projasnění), 
  • chemicky (obarvení kariézního dentinu), 
  • fyzikálně (pomocí elektrického odporu či světelným zářením). 

Zatímco zrak, palpaci a rentgen využíváme hlavně k objevení kazivého ložiska, chemické detektory nám pomáhají k poměrně přesné detekci vrstvy kariézního (infikovaného) dentinu určeného k preparaci. Tím se na jedné straně zabrání zbytečným ztrátám dentinu, který je schopen reparace, a na straně druhé ponechání ještě infikovaného mrtvého dentinu. Tyto detektory (caries detektor) se vyrábějí ve formě roztoků v barvě zřetelně odlišné od barvy zubu (červenofialová, modrozelená) na bázi potravinářských barviv.

Principem jejich působení je zbarvení produktů rozpadu kolagenních vláken, tzn. obarvení vrstvy dentinu s rozpadlým kolagenním stromatem, který již není schopen remineralizace, je nekrotický, mrtvý. Tato vrstva se roztokem výrazně sytě obarví.



Poslat známému tento termín


Poslat známému odkaz na: Detekce zubního kazu

Přejete si přidat termín do slovníku?