Slovník

D

Dyslalia

Dyslalie je porucha řeči; podstatou defektu je porucha artikulace nebo vypouštění některých hlásek.

Organická dyslalie

Organická dyslalie je spojená s organickými změnami na orgánech (dyslalia labialis – porucha výslovnosti retních hlásek při rozštěpech rtu; dyslalia dentalis – při defektech a anomáliích chrupu a čelisti, dyslalia palatinalis – při poruchách hybnosti jazyka nebo defektech patra, dyslalia laryngealis – při poruchách hrtanu).

 

Těžká dyslalie

U těžké, dlouho trvající patlavosti rozlišujeme motorickou a senzorickou formu. U motorické patlavosti se zjišťuje často nápadná pohybová nemotornost, neobratnost pohybu mluvidel a statické poruchy (pozdní vstávání a chůze). U senzorické patlavosti se zjišťuje neschopnost zvukového rozlišování hláskových skupin. Jednotlivé typy dyslalie se pak označují podle defektu příslušné hlásky – např. rota-cizmus – porucha výslovnosti „r“; kapacizmus – porucha výslovnosti „t“ nebo „d“, popřípadě jsou tyto hlásky vypouštěny; sigmatizmus – porucha výslovnosti hlásky „s“ (šišlání).

 

Dalšími formami dyslalie jsou huhňavost – rhi-nophonia (rhinophonia clausa s. hyporhinophonia nebo rhinophonia aperta s. hyperrhinophonía), koktavost (balbuties) a breptavost (tumultus sermonis, paraphrasia praeceps).

Léčba dyslalie

Logopedická, u organických poruch (rozštěpy, chyběni zubů, nesprávně tvarované protézy apod.) je třeba odstranit změny na artikulačních orgánech a na léčbě se pak podílí i stomatolog a chirurg.

Chcete dostávat emailové novinky?