Fosfátový cement

Jeden z nejstarších a dosud používaných dentálních materiálů (předchůdcem byl preparát „Dentinagene", 1877). Používá se jako podložkový i fixační cement.

Prášek obsahuje ZnO a MgO, tekutinou je vodný roztok kyseliny ortofosforečné neutralizovaný hydroxidem hlinitým, který zpomaluje tuhnutí.

Na podložku (typu báze) se míchá do konzistence tmelu (na tmelení do konzistence smetany) na drsné (při tmelení lépe na hladké) straně míchacího sklíčka postupným přidáváním prášku do tekutiny. Konzistence podložkového cementu má být eo nejtužší - při rozetření na sklíčku (silném, aby dostatečně odvádělo teplo při exotermické reakci tuhnutí) se vrásní (až na hranici drolivosti). Čím více prášku vmícháme do tekutiny, tím méně kyselý cement bude a hlavně bude minimálně kontrahovat při tuhnutí (což je důležité kvůli retenci ke spodině kavity - má pouze mechanickou retenci). Toho můžeme dosáhnout ochlazením jednotlivých komponent i míchacího skla a lopatky v chladicím boxu. Fosfátový cement nedráždí svou kyselostí pulpu tak, jak se dříve předpokládalo (48 hodin), ale pouze po dobu tuhnutí (5-7 minut), přičemž vzniká neutrální sůl. Vyžaduje však suchou kavitu, ve vlhkém prostředí se dezintegruje. Má velkou mechanickou odolnost, a proto se používá zejména pod amalgámové výplně (kondenzační tlak).



Poslat známému tento termín


Poslat známému odkaz na: Fosfátový cement

Přejete si přidat termín do slovníku?