Hydroxid vápenatý

Hydroxid vápenatý patří k nejrozšířenějším materiálům ve stomatologii.

Detailní popis hydroxidu vápenatého

Je součástí alkalických cementů (estery kyseliny salicylové), které se používají v kariologii při ošetření kazu blízkého dřeni nebo v endodoncii při přímém překrytí, amputaci či ošetření infikovaného kanálku, kde získal suverénní pozici jako provizorní vložka do kořenových kanálků.

Ca(OH)2 je starý známý materiál, který se dává do malty, hašené vápno. Vyrábí se z páleného vápna (CaO) hašením vodou. Pálené vápno se získává pále ním vápence (CaCO3 = CaO + CO2). Hašené vápno (Ca(OH)2) na vzduchu díky obsahu CO2 vysychá a mění se v pevný uhličitan vápenatý (CaCO3) - to je také princip vzniku bariéry, která odděluje zónu nekrózy od vitální pulpy při přímém překrytí.

V kořenovém kanálku je hydroxid vápenatý vysoce účinný díky svému dlouhodobému baktericidnímu účinku a biokompatíbilitě (voda a uhličitan vápenatý jsou pro organizmus fyziologické). Vyrábí se v různých formách od vodných roztoků po alkalické cementy. Při léčbě infikovaných kanálku je nejúčinnější (a také nejlevnější) jemný práškový hydroxid vápenatý (lze objednat v lékárně) smíchaný s fyziologickým roztokem do pastovité konzistence. Jeho pH je 12,3-12,6. Jako silná zásada svým pH neutralizuje oblasti kyselého pH v místě zánětu. Hydroxid vápenatý byl používán jako dočasná vložka v minulém století (např. Nessel), ale zřejmě první vědecký výzkum provedl B. W. Hermann (1920), který je také nejčastěji citován. Hydroxid vápenatý je chemicky výjimečná látka - ve vodě je málo rozpustná (asi 1g na 1 litr vody), ale současně má vysoký disociační stupeň (asi 76 %). To znamená, že i v malém množství je schopen vytvořit silně alkalický roztok. To je jeho velká výhoda proti dříve používaným roztokům (Chlumský, Chlorfenol, Trikresolformalín a další). Ty, které měly slabou koncentraci, byly neúčinné již během 24 hodin, zatímco silně koncentrované roztoky měly sice silnější baktericidní účinek, ale současně dráždily periodoncium (kromě toxicity jsou mnohé z nich alergeny či dokonce kancerogeny!). Délka aplikace a výměna vložky hydroxidu vápenatého se řídí velikostí nálezu, mírou exsudace apod. (u exsudujícího kanálku cca v intervalu 1 týdne, u apexifikace až 3 měsíců).



Poslat známému tento termín


Poslat známému odkaz na: Hydroxid vápenatý

Přejete si přidat termín do slovníku?