Kefalometrie

Kefalometrie je diagnostická metoda založená na vyhodnocení dálkového bočního snímku lebky, zhotoveného za standardních podmínek (telerentgenu).

Detailní popis kefalometrie

Cílem je ozřejmění skeletálních příčin závažných ortodontických vad na bočním dálkovém snímku lebky. Hodnotíme přitom vzájemný vztah zubních oblouků vůči sobě, vztah zubních oblouků vůči bázím čelistí, vztah bází čelistí vůči sobě a vůči orofaciálnímu skeletu, velikost a polohu čelistí a umístění chrupu jako celku a řezákového úseku zejména ve skeletu orofaciální soustavy. Základy k této metodě položili nezávisle na sobě v roce 1931 Hofrath a Broadbent. Od té doby vzniklo několik desítek kefalometrických analýz (Downs, Tweed, Schwarz, Steiner, Ricketts, Jarabak, Hasund, Sato a další).

Dálkový boční snímek lebky je třeba zhotovovat za standardních technických podmínek, které jsou dány fixací hlavy v profilu (norma lateralis), polohou kazety s filmem vůči hlavě pacienta a zdroje záření vůči hlavě pacienta a tedy i rovině filmu. Vzdálenost hlavy pacienta od zdroje záření je 1,5-4 m, obvykle 1,5-2 m. Zachováváním těchto podmínek je dána možnost srovnávání snímků různých pacientů nebo několika snímků téhož pacienta.

V oblasti hlavy znázorňujeme pro potřeby analýzy struktury o různé prostupnosti, včetně měkkých tkání profilu. Za tím účelem buď zvýrazňujeme profil RTG kontrastní látkou, nebo při snímkování používáme speciální filtry a zesilovací fólie.

Kefalometrie v ortodoncii představuje pomocnou diagnostickou metodu, která upřesní, ve kterých strukturách skeletu orofaciální soustavy je příčina ortodontické vady, ozřejmí předpokládané růstové tendence v době vývoje chrupu, vymezí hraniční případy ortodontické terapie a nezbytnosti chirurgické korekce ortodontické vady. Kromě vlastního zjištění a proměření lineárních a angulárních parametrů různých skeletálních struktur profilu lebky umožňuje telerentgenová analýza vyhodnotit, zda se nalezené hodnoty k sobě hodí a nález je více či méně harmonický a tedy, zda je určitá disproporce kompenzována, či nikoliv. Výsledky analýzy telerentgenového snímku lze přehledně graficky znázornit a digitalizované zpracování je velkým přínosem.

Skeletální klasifikace

I.třída je dána rozmezím úhlu ANB -1 +5°,

II.třída je dána úhlem ANB, který je větší než 5°,

III.třídaje dána úhlem ANB, který je menší než -1°.
Velikost úhlu ANB je dána různými kombinacemi vzájemného postavení a velikosti horní a dolní čelisti.

Přehled některých základních bodů a linií

— sellare, střed tureckého sedla N - nasion, nejanteriornější bod fřontonazální sutury 

Spa -  spina nasalis ant., nejanteriornější bod na kostěné spině

A - nejhlubší bod na přední kontuře horního alveo-lárního výběžku (Downs)

B - nejhlubší bod na přední kontuře dolního alveolárního výběžku

Po - pogonion, nejanteriornější bod na symfýze mandibuly

Go - gonion, konstruovaný bod mandibulárního úhlu, je to průsečík tangent k zadní linii vzestupné větve a mandibulární linie 

Me - menton, nejnižší bod na symfýze mandibuly 

ar - artikulare, průsečík zadní linie vzestupné větve mandibuly a báze lebky

Pm - pterygomaxillare, průsečík dorzální linie corpus maxillae a tvrdého patra 

Ba - bazion, nejposteriomější a nejkaudálnější bod clivu

NS - spojnice N a S, přední báze lební

N ar - zadní báze lební 

A Me - přední výška obličeje

ML - mandibulární linie

S Go - zadní výška obličeje



Poslat známému tento termín


Poslat známému odkaz na: Kefalometrie

Přejete si přidat termín do slovníku?