Nádor

Nádor (novotvar, neoplazma, blastom) je inverzibilní změna vlastností tkáně, převážně ve smyslu jejího místně neregulovaného růstu autonomní povahy.

Obecný popis nádoru

Podle biologické povahy rozdělujeme novotvary na benigní (nezhoubné) a maligní, které jsou zhoubné. Benigní novotvar charakterizuje ohraničený, expanzivní růst, při němž nádor mechanicky utlačuje okolní tkáně, vede k jejich atrofii nebo k jiným regresivním změnám. Růst maligního nádoru je buď infíltrativní, kdy nádorové buňky vrůstají mezi buňky okolních tkání bez jejich přímé destrukce, nebo invazivní (agresivní nebo destruktivní), kdy nádorové buňky vrůstají do okolních tkání a rozrušují je. Dalšími vlastnostmi maligního nádoru je zakládání druhotných ložisek metastáz  a celkově kachektizující vliv daný pravděpodobně působením patologických nádorových metabolitů. Při metastázování se nádorové buňky šíří lymfatickými cestami (metastázy lymfogenní), krevními cévami (metastázy hematogenní) nebo jinými preformovanými prostorami (metastázy porogenní). Zvláštní formou metastáz porogenních jsou implantační metastázy, kdy nádorová tkáň roste na povrchu příslušného prostoru.

Histologická skladba novotvaru je dána poměrem mezi nádorově proliferující složkou nádoru, kterou označujeme jako parenchym, a stromatem nádoru.

Stroma nádoru je vaskulární mezenchymovou kostrou, která přivádí nádoru živiny. Je-li vyznačen rozdíl mezi stromatem a nádorovým parenchymem, jde o nádory organoidní, jejichž struktura se podobá stavbě normálních orgánů. U nádorů, které označujeme jako histoidní, se skladba mezi stromatem a parenchymem zcela stírá.

Nádorový parenchym má různý vzhled. Je-li podobný místním tkáním, v nichž nádor roste, označujeme nádor jako homologní (obvykle nádory zralé, benigní), jestliže podoba s původními okolními tkáněmi chybí, jde o nádor heterologní (jsou to obvykle maligní novotvary).

Příčiny vzniku novotvaru jsou komplexní, existuje řada teorií, které se opírají o přesvědčivé důkazy. Jsou to teorie iritační, dysontogenetická, parazitární, virová, chemická, fyzikální (záření), hormonální, imunololgická a teorie dědičnosti nádorů.

Nádory se rozdělují podle histogeneze na mezenchymové, epitelové, neuroektodermové, smíšené (germinální a keratom), choriokarcinom a mezoteliom. V tomto schématu se současně užívá dělení na podskupiny podle biologických vlastností.



Poslat známému tento termín


Poslat známému odkaz na: Nádor

Přejete si přidat termín do slovníku?