Prekancerózy orofaciální oblasti

Z klinického pohledu se jako prekancerózy označují patologické stavy, které mohou za určitých okolností vést ke vzniku zhoubného nádoru.

(synonymum preblastomatózy)  Z morfologického hlediska je důležité posouzení všech změn epitelu a určení stupně dysplazie, což je pojem, pod kterým rozumíme jakoukoliv poruchu diferenciace epitelu. V mikroskopickém obraze se posuzují změny rohověni, šířka epitelu, jeho vrstvení a buněčné změny, které jsou přesně definovány.

Podle jejich biologické závažnosti a podle stadia vývoje se rozdělují na prekancerózy fakultativní a obligatorní.

Prekancerózy fakultativní

(synonyma stacionární, prekancerózy v širším slova smyslu, prekancerózy s menší pravděpodobností malignizace) Do této skupiny se řadí stacionární leukoplakie, chronické kožní píštěle a slizniční píštěle, erozivní a hyperkeratolické formy lupus erythematodes a lichen ruber planus, profesionální dermatitidy a dermatózy, tuberkulóza kůže, poaktinické cheilitidy a stomatitidy, syndromy Sjógrenův a Plummerův-Vinsonův.

Prekancerózy obligatorní

(synonyma proliferující, progredientní, prekancerózy s vysokou pravděpodobností malignizace) Do této skupiny se řadí erozivní a verukózní leukoplakie, senilní keratom, cornu cutaneum, keratoakantom, xeroderma pigmentosum, syndrom nevoidních bazaliomů (syndrom Gorlinův-Goltzův).

Intraepitelální karcinomy

(synonyma carcinoma in situ, praeinvasivum, praeblastomatosum, karcinom nultého stupně) Do této skupiny patří Bowenova dermatóza a erytroplakie (Queyratova erytroplazie). V současné klasifikaci zhoubných nádorů se intraepiteliální karcinomy řadí již ke zhoubným nádorům.

Jednotlivé chorobné jednotky jsou uvedeny v příslušných heslech. Obecně platí zásada dispenzarizovat pacienty s preneoplastickými změnami (pacienty kontrolujeme v pravidelných tříměsíčních intervalech, později po půl roce). Účelné je precizovat klinický nález bioptickým vyšetřením (nejlépe na specializovaném pracovišti), kterým se zhodnotí případné dysplastické změny. U těch nemocných, u nichž patologické ložisko nevymizí, ať již spontánně po důsledné eliminaci dráždění, nebo po adekvátní léčbě, je nutno pomýšlet na počínající nádorové bujení. Charakter a biologické vlastnosti prekanceróz lze stanovit jedině na podkladě histologického, případně bioíyzikálního vyšetření (měření tkáňové impedance). Výsledek vyšetření pak určuje další terapii.



Poslat známému tento termín


Poslat známému odkaz na: Prekancerózy orofaciální oblasti

Přejete si přidat termín do slovníku?