Jen malá část pacientů po skončeném ošetřování vyhledá znovu sama a včas stomatologa za účelem kontrolního vyšetření, aniž má zjevné obtíže. Oddálením indikovaného ošetření může dojít k rozvoji nového chorobného stavu do té míry, že jeho léčení je pak zdlouhavé, nákladné a někdy i neúspěšné. Je proto vhodné nenechat rozhodnutí o datu příští kontroly pouze na pacientovi.

Podstatou recall-systému

Podstatou recall-systému je pravidelné zvaní pacienta ke kontrolám, jeho vyšetření a poskytnutí potřebné péče, intenzivní profylaxe a nezbytných informací a instruktáží. Je vhodné pacientovi zdůraznit, že léčení počínajících chorobných stavů je snazší, efektivnější, časově méně náročné pro něho i pro lékaře, technicky jednodušší a méně nákladné. Recall organizuje buď stomatolog, nebo dentální hygienistka. Frekvence prohlídek závisí na zdravotním stavu pacienta, na jeho motivaci, na možnostech stomatologa nebo hygienistky. Frekvence kontrol se proto pohybuje mezi 2-12 měsíci. Fungující recall-systém předpokládá dobrou spolupráci pacienta.

Pravidelnost recallu

Pacienty s nízkou kazivostí a výbornou ústní hygienou lze zvát ke kontrole zpravidla každých 6-12 měsíců. Pacienty s ukončeným konzervačním, eventuálně protetickým ošetřením nebo po ukončené léčbě gingivitidy zveme obvykle každých 6 měsíců, pacienty s gingivitou nebo parodontitidou dospělého typu za 3-4 měsíce po ukončení léčby. Pacienty s rychle progredující parodontitidou a nemocné po rozsáhlejších operacích parodontu kontrolujeme každé 3-4 měsíce. Pacienty s velkou kazivostí a nemocné s lokalizovanou juvenilní parodontitidou zveme po 2 měsících. Děti s dočasným chrupem a nízkou kazivostí zveme každé 4 měsíce, děti s kazivostí vyšší každé 2-3 měsíce. U všech dospělých lze doporučit každé 2-4 roky zhotovení RTG statusu chrupu. Pacienta lze pozvat k příštímu kontrolnímu vyšetření na konkrétní den a hodinu buď ihned po skončení léčby (tj. na konci poslední návštěvy), nebo s ním dohodnout, že bude pozván ve vhodnou dobu písemně nebo telefonicky.

Kontrolní návštěva spočívá zejména ve:

• zjištění krátké anamnézy,
• kontrole stavu ústní sliznice,
• kontrole stavu ústní hygieny (např. pomocí detekčních prostředků),
• vyšetření stavu parodontu,
• důkladné kontrole stavu chrupu (kazy, sekundární kazy, stav výplní, stav náhrad apod.),
• potřebných rentgenových a jiných vyšetřeních,
• onkologickém vyšetření orofaciální oblasti,
• informace pacienta o výsledku vyšetření,
• odstranění povlaků, zubního kamene, případně scalingu, ohlazení povrchu kořene zubů, zhotovení výplní aj.,
• úpravě a vyleštění výplní a povrchu korunek zubů,
• lokální aplikaci fluoridů, eventuálně ošetření citlivých zubních krčků,
• reinstruktáži pacienta,
• pozvání na další kontrolu.