Záněty slinných žláz se podle jejich etiologie dělí na virogenní, mikrobiální, mykogenní a aseptické. Záněty mohou vznikat ascendentní cestou (při porušené salivaci proniká infekce z úst do žlázy vývodovým systémem, kanalikulární, duktogenní) nebo se žláza infikuje descendentní cestou (hematogenní, lymfogenní a per continuitatem).

Příznaky sialoadenitis

Hlavními příznaky jsou zduření, bolestivost a porucha funkce žlázy. Zánět ve slinné žláze je provázen teplotami, ústí vývodů slinných žláz jsou zduřelá, při palpaci a expresi žlázy hmatáme bolestivou rezistenci v příslušné anatomické oblasti, z vývodu vytéká zkalená saliva, někdy i hnis, je xerostomie, u akutních zánětů dysfagické obtíže a při pohybech čelistí. V sialografickém obraze jsou typickým obrazem nepravidelná rozšíření i haustrace vývodů, v parenchymu pak tvorba drobných cisteren.

Záněty submandibulární slinné žlázy

Zánětem je žláza nejčastěji postižena při sialolitiáze, kdy na základě změn ve vývodovém systému dochází k okluzi vývodu žlázy.

Příznaky

Dominuje bolestivé zduření v submandibulární krajině, je provázené obtížným a bolestivým polykáním, v podjazykové krajině je zduřelá plica sublingualis, z ústí vývodu lze vytlačit vazkou, zkalenou až hnisavou slinu, onemocnění je provázeno celkovými příznaky. V případě chronických zánětů dochází k trvalému poškození parenchymu (skleróza žlázy), které se histologicky projevuje atrofií parenchymu a infíltrativním zánětem intersticia.

Diferenciální diagnóza

Je třeba odlišit především záněty odontogenního původu.

Léčba

U akutních zánětů žlázy je stejná jako v případě zánětu příušní slinné žlázy (obklady, sialogoga, celkově se podávají antibiotika, při vytvoření abscesu je nutná incize). Léčení chronických zánětů je zpravidla málo úspěšné (výplachy vývodů, sialogoga, úprava stravy), při častých recidivách (akutních exacerbacích chronického zánětlivého procesu) je indikována exacerbace žlázy.

Záněty sublinguální slinné žlázy

Záněty nebývají časté, žláza se infikuje zpravidla z okolního odontogenního zánětu, poněvadž není vybavena vlastním pouzdrem. Projevuje se zduřením pod hrotem jazyka, jazyk je nadzdvižen, jeho pohyblivost je omezená, řeč je nesrozumitelná, v oblasti papillae salivariae nacházíme fibrinové povlaky na sliznici.

Léčba

Stejná jako u předchozích zánětů.

Záněty drobných slizničních žlázek

Nejsou častým onemocněním, projevují se jako
drobné papulky, na jejichž vrcholu je šedavý bod
který odpovídá vývodu žlázy. Postižen bývá dolní
ret, který je zduřelý (cheilitis glandularis simplex ne
bo suppurativa), pohyblivost je omezena, řeč je nesrozumitelná, v oblasti papillae salivariae nacházíme fibrinové povlaky.

Léčba

Stejná jako u předchozích zánětů.