Složení zubních past

Zubní pastu nalezneme v každé domácnosti. Může být sladká, slaná, pálivá, modrá nebo třeba trojbarevná. Řada z nás používá prostě takovou, která mu více či méně vyhovuje. Jedno je však zřejmé, zubní pasty jsou neodmyslitelně spjaty s ústní hygienou. Proto na trhu nalézáme nepřeberné množství druhů zubních past.

Od ryze kosmetických, zaručujících bělejší úsměv a zářivé zuby až po terapeutické proti paradentóze nebo citlivým zubům. Ačkoliv se některá tvrzení mohou zdát pravdivá, je potřeba brát reklamní slogany s rezervou – speciální zubní pasty obsahují složky, které mohou účinkovat, nicméně správné technice čištění zubů v kombinaci s pravidelnými návštěvami zubní lékaře se žádná zubní pasta ani zdaleka nevyrovná.

Základní ingredience zubních past

Složením jsou si zubní pasty, ať už „obyčejné", nebo se speciálním účinkem, podobné. Základem jsou abrazivní neboli brusné složky. Do past se přidávají za účelem leštění a čištění skloviny. Dalším požadavkem na abraziva je odstranění bílkovinné vrstvy na povrchu zubu. Tato bílkovinná vrstva se vytváří záhy po vyčištění zubů a funguje jako podklad pro uchycení bakterií zubního plaku, navíc se do ní mohou ukládat nevzhledné pigmenty. Abraziva musí být dostatečně jemná, aby nedošlo k poškrábání skloviny. Všeobecně jsou doporučovány zubní pasty s minimem abrazivních částic, jelikož obrušování povrchových vrstev skloviny vede k jejich nenávratné ztrátě. Účinnost abraziv je zvýšena, pokud je použit tvrdý zubní kartáček, studená voda a nešetrná technika čištění zubů.

Důležitou složkou jsou fluoridy

Další důležitou složkou zubních past jsou sloučeniny s fluorem. Fluor zpevňuje zubní sklovinu a zvyšuje její odolnost vůči kyselinám. Navíc zpomaluje množení bakterií, které se podílejí na tvorbě zubního plaku. Fluor je v zubních pastách vázán v různých sloučeninách – fluorid sodný, fluorid cínatý, monofluorofosforečnan sodný a aminfluoridy. U dětí je nutno množství fluoridů hlídat, protože u nich často dochází k polykání zubní pasty. To může vyústit až v tzv. fluorózu.

Pěnící složky a konzervační složky

Většina zubních past obsahuje pěnicí složky. Zástupcem je nejčastěji sodium laureth sulfát (SLS). Na tuto látku jsou časté alergie. Osoby, které trpí na afty, by se této složce měly vyhnout. Bylo totiž prokázáno, že SLS zvyšuje výskyt těchto nepříjemných a bolestivých postižení sliznice. Časté reakce přecitlivělosti se vyskytují také na konzervační látky, bez nichž by pasta nevydržela dlouho čerstvá, a na barviva, která jsou v zubních pastách pro efekt.

Příchutě zubních past

Aby zubní pasty dobře chutnaly, obsahují umělá sladidla. Místo umělých sladidel se mohou používat i extrakty nebo silice z různých rostlin, které mají silné aroma – například eukalyptus, máta peprná a jiné. Všeobecně jsou preferovány sladké zubní pasty oproti pastám s příchutí bylinek.

Co se týče léčivých účinků, existuje nepřeberné množství přísad. Protizánětlivý účinek mají různé rostlinné extrakty a dále vřídelní a mořská sůl. Stahující účinek na dáseň mají často používané soli hliníku. Zubní pasty mohou obsahovat i enzymy. Ty aktivují jiný slinný enzym, který má antibakteriálními účinky.

Závěrem...

Závěrem je nutno dodat, že ani „nejpokrokovější" zubní pasty s těmi nejúčinnějšími složkami nedokáží to, co pravidelná a důkladná ústní hygiena. Přestože jsou vyvíjeny pořád lepší a lepší zubní pasty, stále je nutno považovat zubní pastu pouze za pomocníka při čištění zubů, nikoli za kouzelný prostředek, který by bez našeho přičinění vyřešil všechny naše problémy v ústech.

Poslat známému
  
  

Přidat nový komentář



Email