Zánět trojklaného nervu

zanet-trojklanneho-nervu-2.jpg - kopie
Zánět trojklaného nervu bývá doprovázen velmi silnou bolestí, která se vyskytuje v oblasti zasažené větve tohoto nervu. Léčba by měla být zaměřena na odstranění vyvolávající příčiny.

Trojklaný nerv

Trojklaný nerv je jedním z hlavových nervů. Má dvě složky. Senzitivní, zajišťující vnímání podnětů v inervační oblasti obličeje (od brady až po temeno), dutiny ústní po vchod do hltanu včetně zubů, dále očnice, nosu, vedlejších dutin dýchacích cest (takzvaných paranazálních dutin), předních dvou třetin jazyka a většiny tvrdé mozkové pleny. Jeho druhá složka je motorická, pomocí níž dostávají podněty žvýkací svaly. Tento nerv se podílí na sacím, maseterovém, rohovkovém a kýchacím reflexu. Do průběhu trojklaného nervu je začleněno ganglion, což je struktura, ve které dochází k přepojování informací. Nerv se jmenuje trojklaný proto, že se po výstupu z ganglia dělí na tři větve: pro očnici, horní a dolní čelist. Bolest, jež doprovází zánět trojklaného nervu, se vyskytuje v inervačních okrscích – pokud je zánětlivě postižena například druhá větev, pacienta sužují bolesti vyskytující se v oblasti tváře.

Příčiny zánětu trojklaného nervu

Zánět trojklaného nervu může být primární, kdy není příčina známá, a sekundární, při němž je jeho původ objasněn. Mezi nejčastější zjištěné původce zánětu trojklaného nervu patří borelióza a pásový opar. Zánět trojklaného nervu může souviset se zánětem paranazálních dutin, zubů, očnice, slinných žláz a se stavy po traumatech obličeje.

Příznaky zánětu trojklaného nervu

Zánět trojklaného nervu bývá doprovázen takzvanou neuralgií, definovatelnou jako bolest nervového původu. Neuralgie trojklaného nervu se projevuje pozvolna narůstající bolestí kolísavé intenzity. Bolest je poměrně tupá a silná, často ji doprovází pocit brnění v postižené oblasti. Zánětlivé postižení se relativně často vyskytuje u první větve trojklaného nervu a souvisí s herpetickým onemocněním – pásovým oparem. Pásovým oparem bývají nejvíce ohroženy osoby s poruchami imunity nebo s nádorovým onemocněním. V závislosti na lokalizaci postižení bývá bolest umístěna buď v oblasti očnic a čela, nebo do horní či dolní čelisti. Podle délky průběhu bolesti se neuralgie dělí na akutní, trvající do šesti měsíců, a chronickou, s délkou trvání minimálně půl roku. Akutní neuralgii doprovází příznaky spíše tělesného rázu, při chronické začínají převažovat projevy psychické. Bolesti zubů mívají podobný charakter jako neuralgie a mohou vyzařovat do míst, odpovídajícím okrskům inervace trojklaného nervu. V tomto případě ale o neuralgii nejde, neboť se jedná pouze o šíření bolesti. Nicméně neuralgie může vzniknout propagací infekce do nervu nebo jeho dlouhodobým zánětlivým drážděním.

Diagnostika zánětu trojklaného nervu

Při diagnostice zánětu trojklaného nervu je důležitá důkladná anamnéza, která je zaměřena na zjištění co nejvíce informací o bolesti, možných příčinách a faktorech, jež bolest ovlivňují. Následuje klinické vyšetření, při němž lékař pátrá po patologiích v oblasti hlavy a krku, které by mohly bolest způsobovat. Může následovat odběr vzorků na mikrobiologické vyšetření, diagnostická aplikace svodné anestézie, případně rentgenologické vyšetření či magnetická rezonance hlavy.

Terapie zánětu trojklaného nervu

Léčba zánětu trojklaného nervu by měla být zaměřena na eliminaci vyvolávající příčiny. Při neuralgii související s herpetickou infekcí se v terapii uplatňuje lokální ošetření a celková aplikace léčiv ovlivňujících centrální nervový systém (antidepresiv, antiepileptik). U pacientů starších šedesáti let, u herpesu v oblasti první větve trojklaného nervu a u rozsáhlejšího pásového oparu bývají předepisována i virostatika. Pokud neuralgie souvisí s lymeskou boreliózou, je nutná celková aplikace antibiotik. Při léčbě zánětu trojklaného nervu mohou být předepsány i léky proti bolesti s protizánětlivým účinkem. Pokud zánět vychází z traumatu obličeje, ze zánětu paranazálních dutin, zubů, očnice, slinných žláz nebo jiných struktur, je nutno, aby léčbu vedl odborník v příslušné oblasti (maxilofaciální chirurg, otorinolaryngolog, zubní lékař, oftalmolog, dermatovenerolog nebo jiný specialista).

Poslat známému
  
  

Přidat nový komentář



Email