Parodont, co ničí paradentóza?

Pojem „parodont“ pochází z řečtiny a znamená okolo zubu. Hlavním úkolem parodontu je ukotvení zubu v kosti. Jeho schopností přestavby využíváme zvláště v ortodoncii, kde nám umožňuje posunout zuby do definitivní polohy.

Dáseň (gingiva)

Gingiva neboli dáseň je měkká tkáň pokrývající alveolární kost (kost, v níž jsou zakotveny zuby). Zdravá dáseň je světle růžová. U lidí tmavší pleti je hnědě pigmentována. Atypicky tmavé zbarvení dásně může způsobit otrava těžkými kovy či tetováž amalgámem. Mezi gingivou a zubem nacházíme dásňový žlábek. Špatná hygiena tohoto žlábku, způsobená především nevhodným sklonem kartáčku, vede k zánětu (gingivitidě) a následné krvácivosti dásní. Na dně dásňového žlábku nacházíme spojení mezi zubem a dásní, tzv. dentogingivální spojení, které zabraňuje vniknutí bakterií ke kořenu zubu. Porušením tohoto spojení, způsobeného například chronickým zánětem dásní, dochází k zánětu parodontu - paradentóze.

Zubní cement

Zubní cement je tvrdá tkáň pokrývající kořen zubu. Slouží především k uchycení vláken, která udržují zub v kosti. S přibývajícím věkem dochází ke ztrátě zubu obrušováním, avšak současným přibýváním cementu pod kořenem se alespoň částečně udržuje původní délka chrupu. Při nešetrné hygieně či nesprávně provedeném parodontologickém zákroku může dojít k narušení celistvosti zubního cementu, což má za následek zvýšenou citlivost zubu.

Čtěte také:

• Paradentóza, jak zabránit jejímu vzniku.
• Paradentóza a její prevence
• Jak vyléčit zánět dásní a krvácení dásní?
• Jak si vybrat zubní kartáček?
• Paradentóza (též parodontitida)

Periodoncium

Nachází se mezi kostí a zubním cementem kryjícím kořen zubu. Je tvořeno vlákny zakotvenými v obou složkách parodontu. Periodoncium udržuje zub na svém místě a zároveň dovoluje chrupu mírný pohyb při žvýkání a působení nadměrných sil. Zuby se v dutině ústní nalézají v antagonistické poloze, tzn. že každý zub z dolního oblouku má protilehlý zub v horním oblouku a naopak. Při žvýkaní na sebe antagonisté působí tlakovými silami. Pokud dojde ke ztrátě antagonistů, nejsou zuby při žvýkání zatěžovány, což vede k ochabnutí periodoncia. Tato skutečnost způsobuje velkou bolestivost při znovuzačlenění zubů do funkce (např. vytvořením snímatelné náhrady, můstku či implantátu).

Kost (alveolární)

Alveolární kost je úsek dolní a horní čelisti, v němž jsou zakotveny zuby. Vlákna, tvořící periodoncium, jsou zapuštěny na jedné straně do cementu a na straně druhé do tenké části alveolární kosti. Při ztrátě většího počtu zubů, především v pokročilejším věku, dochází k ubývání alveolární kosti a následnému vzniku „obrácených rtů“, kdy retní červeň směřuje do úst.

Autor: Jakub Šulta