Dyslalia
(synonyma psellismus, patlavost) Hlásky nebo hláskové skupiny jsou vyslovovány chybně, mohou v řeči chybět, anebo jsou nahrazovány jinými hláskami. Příčiny patlavosti jsou buď funkční, nebo organické.
U funkčních poruch nejsou vady ani na impresivních, ani na expresivních drahách řeči.
Organická dyslalie
Organická dyslalie je spojená s organickými změnami na orgánech (dyslalia labialis - porucha výslovnosti retních hlásek při rozštěpech rtu; dyslalia dentalis - při defektech a anomáliích chrupu a čelisti, dyslalia palatinalis - při poruchách hybnosti jazyka nebo defektech patra, dyslalia laryngealis - při poruchách hrtanu).
Těžká dyslalie
U těžké, dlouho trvající patlavosti rozlišujeme motorickou a senzorickou formu. U motorické patlavosti se zjišťuje často nápadná pohybová nemotornost, neobratnost pohybu mluvidel a statické poruchy (pozdní vstávání a chůze). U senzorické patlavosti se zjišťuje neschopnost zvukového rozlišování hláskových skupin. Jednotlivé typy dyslalie se pak označují podle defektu příslušné hlásky - např. rota-cizmus - porucha výslovnosti „r"; kapacizmus - porucha výslovnosti „t" nebo „d", popřípadě jsou tyto hlásky vypouštěny; sigmatizmus - porucha výslovnosti hlásky „s" (šišlání).
Dalšími formami dyslalie jsou huhňavost - rhi-nophonia (rhinophonia clausa s. hyporhinophonia nebo rhinophonia aperta s. hyperrhinophonía), koktavost (balbuties) a breptavost (tumultus sermonis, paraphrasia praeceps).
Léčba dyslalie
Logopedická, u organických poruch (rozštěpy, chyběni zubů, nesprávně tvarované protézy apod.) je třeba odstranit změny na artikulačních orgánech a na léčbě se pak podílí i stomatolog a chirurg.