Detailní popis fibromu

V ústní dutině se obvykle nachází na vnitřní ploše tváře a rtu, na jazyku a patře. Je zpravidla menších rozměrů, kulovitého nebo laločnatého tvaru, povrch má hladký, krytý normální sliznicí. Palpačně je nádor nebolestivý, dobře ohraničený.

klinickém obraze rozeznáváme fibrom tvrdý (fibroma durum), který má tuhou až tvrdou konzistenci a je složený z pevného kolagenního pojiva. Je-li naopak tkáň fibromu buněčná a vazivová vlákna jsou jemnější, má novotvar konzistenci měkkou a označuje se jako fibrom měkký (fibroma molle).

oblasti posledních horních molárů na patrové straně anebo v bezzubé horní čelisti v místech obou tuber maxillae nacházíme u některých lidí symetrické fibromy. Jsou to tuhé, polokulaté, široce nasedající nádory, mají hladký povrch s normální sliznicí, palpačně jsou nebolestivé. Dosahují-li větších rozměrů, musíme je před zhotovením zubních náhrad odstranit. Z patologického pohledu se řadí mezi hyperplazie.

Fibromy čelistní (intraoseální, centrální) jsou uloženy uvnitř čelisti a vycházejí buď z endostu (osteogenní formy), nebo z mezenchymové části zubního zárodku (odontogenní formy). Vyskytují se u mladších jedinců, častěji rostou v dolní čelisti, kterou deformují až po delší době růstu. Jsou dobře ohraničené, kryje je normální sliznice nebo kůže. Zvláštní forma nádoru je osifikující fibrom nebo osteofibrom, kdy došlo k osifikaci vazivové tkáně a apozici kosti na povrchu nádoru. Nádor začíná růst v mládí, lokalizuje se převážně v horní čelisti, deformuje ji, utlačuje čelistní dutinu a způsobuje obturaci nosních průduchů.

Léčba fibromu

Fibromy lokalizované v měkkých tkáních se exstirpují, jsou-li přisedlé ke kosti, excidují se spolu s periostem. Čelistní fibromy se exstirpují, současně se odstraňuj e i nejbližší zdravá kost.