Gangréna dřeně
Je to infikovaná nekróza. Gangrénou končí většina neošetřených nebo špatně ošetřených kazů (sekundární kaz, recidivující kaz) nebo neošetřených fraktur korunky (nemusí být ani otevřená pulpální dutina, stačí malá dentinová ploška s otevřenými tubuly), odúmrť dřeně může být způsobena také chemicky.
Detailní popis gangrény dřeně
Gangréna, která vzniká jako následek traumatu nebo nekrózy vyvolané chemicky, je nazývána suchá sněť (gangraena sicca), zatímco gangréna, u které infekce způsobí rozpad pulpy v polotekutou hmotu, se nazývá vlhká sněť (gangraena humida). Infekce, která způsobuje hnilobný rozpad (a typický zápach po otevření zubu - amoniak, sirovodík, indol, skatol), je smíšená. Převažují striktně anaerobní či fakultativně anaerobní mikroorganizmy (Bacteroides, Fusobacteriumum, Weilonella, Peptostreptococcus, Spirochety, Eubacterium, Bifidobacterium, Propionibacteriumm, Actinomyces, Streptococcus, Lactobacillus, Eikenella). U zubů s gangrenózní pulpou a otevřenou dřeňovou dutinou jsou pacienti bez obtíží, mohou pociťovat jen nepříjemný zápach. Pokud je dřeňová dutina uzavřená, může být vyvolána bolest na teplé. V okolí hrotu kořene s gangrénou je v periodonciu histologicky prokazatelná zánětlivá infiltrace. Zánět se však většinou klinicky neprojevuje, zub není bolestivý na poklep. Na závěr je důležité podotknout, že gangréna není diagnóza, ale nález po trepanaci. Léčba spočívá v kombinaci mechanické a chemické přípravy kořenového kanálku.
Extrakce zubu 
Paradentóza 
Bělení zubů 
Léčba paradentózy 