Slovník

H

Hypertelorizmus

Orbitální (okulární) hypertelorizmus se vyznačuje zvětšením mezioční vzdálenosti, interpupilární vzdálenost je větší – nad 74 mm.

Zvětšeny jsou etmoidální prostory, čelní dutina, kořen a hřbet nosu, transverzálně rozšířená je i celá maxila (podobnost s embryonálním tvarem obličeje). Vznikají diastemata a tremata mezi horními frontálními zuby až poruchy okluze, pro souvislost s horními mediálními rozštěpy obličeje někdy svědčí rozdvojení špičky nosu, gotické patro, mediální meningokéla nebo encefalokéla. Vyskytuje se také jako součást některých obličejových syndromů (Cruzonův, Apertův). Hypertelorizmus je kongenitální poruchou pravděpodobně chromozomální aberace, k poruše koordinace vývoje dochází v oblasti kosti klínové (dochází ke zvětšení a předčasné osifikaci malých křídel) a laterálních struktur střední části obličeje.

Léčba hypertelorizmu

Spočívá v chirurgické úpravě deformity, která je velmi nesnadná. Nejjednoduššími operacemi jsou estetické úpravy nosu a chrupu, při zvětšení interpupilární vzdálenosti menšího rozsahu (euryopie) vystačíme s menšími korekcemi oční štěrbiny, hřbetu a špičky nosu. Úprava větších deformit spočívá v orbitokraniofaciálních ostektomiích, posunech kostních segmentů a zužování interorbitálního prostoru.

Chcete dostávat emailové novinky?