Slovník

K

Karcinom jazyka

Maligní nádor vycházející z epitelu, který postihuje nejčastěji hranu jazyka.

Detailní popis karcinomu jazyka

Jde o nádor s nejzávažnější prognózou. Způsobuje to časté metastázování, kdy nádor ztrácí svůj primárně lokální charakter a přechází v regionální nebo generalizované onemocnění. V současné době karcinomů v této anatomické lokalizaci přibývá a postihuje jedince i v mladších věkových deceniích.

 

Vznik karcinomu jazyka

Postihuje častěji muže a lokalizuje se především na hraně jazyka, kde bývá vyvolávajícím činitelem chronická traumatizace ostrými okraji zubů nebo ponechaných zubních kořenů a vadnými protetickými náhradami. Vzniká i na podkladě leukoplakií a leukokeratóz, jeho vznik podporuje také tabákový kouř, nadměrné pití destilovaných alkoholických nápojů, přijímání dráždivé a neúměrně horké potravy, dráždění chemickými látkami a nedodržování základních hygienických pravidel ústní hygieny.

 

Místa vzniku karcinomu jazyka

Vedle hrany jazyka se vyskytuje také v kořeni jazyka, na hřbetu volné Části jazyka a na jeho spodině. Na začátku růstu má nádor podobu tvrdého hrbolu, dobře ohraničeného, který později centrálně exulceruje. Když vzniká na podkladě leukoplakie, má charakter plošného, tuhého útvaru, který prominuje nad své okolí a rovněž záhy zvředovatí. Růstová potence nádoru je značná, rychle infiltruje jazyk a přechází i na okolní struktury. Jazyk je zduřelý, nemocný namáhavě mluví a polyká, má silné bolesti, které se zvětšují s každým pohybem jazyka a vystřelují do ucha a do dolní čelisti. U převážné většiny nemocných nádor metástazuje nejen do podčelistních, ale i do hlubokých krčních uzlin, jednostranně nebo oboustranně, výjimkou není ani zkřížené metastázování.

 

V diferenciální diagnóze je nutno uvažovat o dekubitálním, popřípadě také tuberkulózním nebo syfilitickém vředu.

Léčba

Podle klinické klasifikace onemocnění se uplatňuje chirurgický výkon, radioterapie i chemoterapie. Vdiagnostice a terapii orofaciálních maligních nádorů se sice v posledních letech dosáhlo určitých zlepšení, přesto zůstává onemocnění i nadále závažným společenským i zdravotnickým problémem. V rámci podstatného zlepšení péče o onkolgicky nemocné je nutno důsledně dodržovat pravidla primární, sekundární i terciární onkologické prevence.

 

V rámci úkolů na poli onkologie musí stomatolog aktivně rozvíjet mezioborovou spolupráci.

Chcete dostávat emailové novinky?