Slovník

P

Plakem podmíněná gingivitis

Nejčastější bakteriální zánět v těle vyvolaný dentálním plakem. Gingiva může být zanícena v celém rozsahu, neboje zanícena jedna či několik papil.

Příznaky a průběh gingivitis

Typický je chronický průběh bez větších subjektivních stížností pacienta. Nejčastějším steskem je krvácení dásní na mechanické podněty (čištění zubů, ukusování potravy), výjimečné je spontánní krvácení. Gingiva je edematózní, lesklá, bez stipplingu (dolíčkování), na dotyk snadno krvácí. Chronický zánět gingivy se může akutně exacerbovat, např. při angině či kataru horních cest dýchacích. Pacienti si stěžují na zvýšené krvácení, bolestivost a výraznější otok dásně.

 

Histologicky se zjišťuje hustý kulatobuněčný infiltrát prostupující různě hluboko pojivovou část gingivy. Nedochází k rozrušování interdentálního septa či jiné části alveolární kosti.

 

Plakem podmíněná gingivitida se v určitém procentu případů mění v parodontitidu tím, že zánětlivý proces přestupuje i na alveolární kost, dochází k apikálnímu posunu dentogingiválního spojení a vzniká pravý parodontální chobot (kapsa). Nepodařilo se doposud objasnit, jaký je spouštěcí mechanizmus této přeměny gingivitidy v parodontitidu.

Léčba

Je v zásadě jednoduchá. U chronických forem stačí zavést řádnou ústní hygienu a odstranit retenční místa dentálního plaku (zubní kámen, převislé výplně, nevhodné protetické práce). U akutně exacerbované gingivitidy nejdříve zklidníme zánět šetrnými výplachy peroxidem a potom postupujeme stejným způsobem jako u chronické gingivitidy. Velmi se osvědčilo k hodnocení stavu gingivy používat index PBI. Používání chemoterapie není indikováno. Hlavní důraz klademe na mechanické odstraňování plaku a zubního kamene.

Chcete dostávat emailové novinky?